Každý rodič si přeje, aby se jeho dítko vyvíjelo co nejlépe a dosahovalo v životě úspěchů. Základním stavebním kamenem vývoje je motorika, celková pohybová činnost člověka. Úroveň motoriky totiž odpovídá nejen za pohybové schopnosti dítěte, ale také za postavení těla, úchop předmětů včetně tužky a koordinaci. Ovlivňuje také lateralitu a řečové dovednosti dítěte.
Určitá míra motorických dovedností je člověku vrozená, ale hodně lze ovlivnit i výchovou a podněty, které dítěti zpřístupňujete. Proto je důležité snažit se motoriku aktivně u dětí rozvíjet po všech stránkách. Jak na to?
Podle základního dělení můžeme motoriku rozdělit na hrubou a jemnou. Jemná se dále dělí na:
Na následujících řádcích naleznete nástin toho, co by mělo dítě z hlediska motoriky zvládat v určitých věkových milnících.
Mějte ale na paměti, že vývojové fáze jsou pouze orientační. Každé dítě je individuální a vyvíjí se jinou rychlostí. Neměli bychom se snažit jednotlivé fáze nějak uspěchat, ale je žádoucí dítě správně stimulovat a motivovat. Toho můžete dosáhnout například správným výběrem hraček.
Novorozenecké období trvá první 4 týdny života. Takto maličké děti neudrží hlavičku vzpřímeně, ale postupně se jim vyvíjí svaly krku a hlavy, a tak dvouměsíční miminko je už schopno začít se pomalu rozhlížet po světě okolo sebe. Z pohledu jemné motoriky nás zajímá hlavně úchop: když se podíváte novorozencům na jejich ruce, zjistíte, že po většinu času mají kvůli aktivnímu úchopovému reflexu ručičky v pěst.
V prvním měsíci života je novorozené miminko plně závislé na svých rodičích. Je vybaveno základními primárními reflexy, mezi které patří sací, polykací, pátrací, uchopovací nebo třeba Moroův reflex. Většina primárních reflexů by měla v určitém vývojovém období vymizet. Jejich přetrvávání totiž přináší další obtíže do života.
Moroův reflex, někdy nazývaný také objímací, je reakcí novorozence na úlek. Objevuje se u dětí už u maminky v bříšku, od 28. týdne těhotenství, a fyziologicky by měl vymizet okolo 3. až 4. měsíce života. Ve chvíli, kdy tento reflex přetrvává a není adekvátně odbourán, mohou se objevovat problémy s nízkým sebevědomím, problémy s imunitou, alergiemi, emoční labilitou, poruchami soustředění a další. V takovou chvíli se začínají řešit většinou nové obtíže - posilujeme imunitu otužováním, lepší stravou a např. užíváním Macy peruánské. Začínáme dítěti přizpůsobovat prostředí, aby se nesetkalo s alergeny, vyvolávajícími nepříjemné reakce. Přitom málokdo ví, že za tím vším mohou stát přetrvávající primární reflexy.
Tip: Pokud máte podezření na přetrvávání primárních reflexů u svých dětí, existuje Neuro-vývojová terapie paní Marjy Volemanové. Její kurzy mají za sebou někteří logopedi i ergoterapeuti a s jejich pomocí a pravidelným cvičením dokážete primární reflexy u svých dětí odbourat.
Tento reflex spočívá v tom, že v okamžiku, kdy novorozenec otočí hlavu na stranu, začnou se natahovat i končetiny na této straně, zatímco končetiny na straně protilehlé se skrčí. Této poloze u dětí říkáme poloha šermíře. Tento reflex podporuje vznik první koordinace ruka-oko a ovlivňuje také vývoj laterality u dětí. V případě přetrvávání reflexu do pozdějšího věku se mohou objevit problémy se psaním, problémy s celkovou koordinací ruka-oko, přetrvávání zkřížené laterality a další.
Sací reflex, v zahraničí a mezi odbornou veřejností známý také jako rooting-reflex, slouží jako příprava k sání. Fyziologicky by měl vymizet do 4. měsíce věku. V okamžiku, kdy i čtyřměsíční miminko stále tento reflex má, objevují se u dětí potíže s artikulací, ztíženo je také žvýkání a polykání, protože jazyk zůstává v puse příliš vpředu a objevuje se také nadměrná citlivost kolem úst.
Palmární a plantární reflexy jsou úchopové reflexy rukou i nohou a měly by vymizet do tří měsíců věku. V případě, že přetrvává palmární reflex, přetrvává u dětí špatná jemná motorika i držení tužky, problémy se přesouvají i do artikulace. V případě přetrvávajícího plantárního reflexu, který souvisí hlavně s nohama, se objevují potíže s rovnováhou a špatným nášlapem při chůzi.
Nejdramatičtější období vývoje z hlediska motoriky se odehrává v kojeneckém období, které trvá od druhého měsíce života do 1 roku života.
Tříměsíční miminka v poloze na zádech většinou už zvedají nožičky nad podložku. V poloze na bříšku už se začínají zvedat na předloktí a udrží zvednutou hlavičku. Této poloze se často říká pasení koníčků. Z hlediska jemné motoriky je pro nás důležité, že děti okolo třetího měsíce začínají třepotat rukama před obličejem. To je pro nás rodiče dobrý signál, protože se v pořádku vyvíjí koordinace oko - ruka. Už by měl také vymizet úchopový reflex a objevovat by se měla pěstička s palcem mimo sevřenou dlaň. Důležitá je také informace, že děti v kojeneckém věku získávají většinu informací o okolním světě prostřednictvím pusy. Je to jejich hlavní poznávací orgán, a to až do 1. narozenin. Podle toho bychom měli zvažovat i výběr hraček. Takovým prvním orientačním ukazatelem bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti hraček by pro nás mohl být CE certifikát.
Ukázkový vývoj hrubé motoriky pokračuje tak, že se dítě postupně začíná přetáčet na boky, až se mu kolem půl roku poprvé povede skutečně přetočit ze zad na bříško. Od 4. měsíce už potom z pohledu vizuomotoriky funguje koordinace oko-ruka, dítě zvládá uchopovat předměty a vkládat si je do úst. Během dalších měsíců se tato schopnost zdokonaluje.
Po prvním půlroce života začíná dobrodružství! Dítě se pomalu snaží zaujmout polohu na čtyřech a můžeme očekávat, že se v následujících týdnech pustí i do lezení. V 7. měsíci by už dítě mělo být schopno přetočit se z břicha na záda a posadit se s oporou o loket. Z hlediska jemné motoriky je pro nás období od 7. měsíce dál velmi důležité. Dítě postupně začíná okolo 8. měsíce lézt a posiluje tak ramenní pletenec důležitý pro vývoj grafomotoriky. Rozvíjí se také vizuomotorická koordinace.
V 10. měsíci by mělo dítě z hlediska pohybu zvládat lezení i volný sed. Postupně si dítě začíná stoupat. A kolem roku se opravdu objeví první krůček. Ještě bude ale chvíli trvat, než se váš drobeček poprvé rozběhne do světa. Nejprve musí nabrat sebejistotu. Pamatujte na to, že dítě musí začít samo. Chodítka nebo tahání dítěte za ruce může vývoji jenom uškodit. Všechno má svůj čas. V 10. měsíci se objevuje špetkový úchop (palec stojí proti ukazováčku a prostředníčku), dítě už zvládne kutálet míč nebo vložit kostky do kbelíku. Od 11. měsíce se objevuje i pinzetový úchop.
Batolecí období trvá z hlediska vývoje od 1 do 3 let. Jsou to roky, kdy rodiče na gauči moc neposedí, protože děti tráví většinu času v aktivním pohybu. Čím dál víc se rozvíjí schopnost chůze a rovnováhy, až se okolo 18. měsíce objeví první pokusy o běh. Dvouleté děti už zvládají vylézt schody bez problémů. Okolo 3 let děti zvládají běh i střídat nohy při chůzi ze schodů. Pokud se ale chystáte začít s dětmi běhat, ještě není ten správný čas. První pokusy o běhání s nimi zkuste až na prvním stupni základní školy. Mezi 3. a 4. rokem věku by dítě mělo zvládnout přeskočit čáru, chodit po špičkách nebo stát na jedné noze. Proběhnout by také měly první pokusy jízdy na dětském kole, předcházet jim mohou jízdy na tříkolkách.
Dovednosti související s jemnou motorikou by se měly v batolecím věku stále více zpřesňovat a zlepšovat. Od roku a půl se tvoří preference ruky, komín by už měly tvořit minimálně tři kostky.
Dvouleté dítě by mělo zvládnout prohlížet si samo leporela nebo dětské knížky pro nejmenší, nakreslit svislou čáru a napít se z hrnečku.
V předškolním věku se pohyby stále více zpřesňují, stávají se plynulými a koordinovanějšími. Dítě v předškolním věku by mělo zvládnout:
Předškolák už by měl zvládnout základní sebeobslužné dovednosti, mezi které patří schopnost obléknout se, zavázat si tkaničky, zapnout si zip, najíst se příborem a další. Bez problémů by děti měly zvládat různé tvoření, malování a kreativní činnost. To byste měli podporovat i vy jako rodiče. Snažte se do programu s dětmi zapojovat i nejrůznější tvořivé činnosti. Malujte si obrázky, pusťte se do vytváření mikin s potiskem nebo si vyrobte dekoraci do domu podle ročních období a blížících se svátků.
Mezi aktivity, kterými můžete posilovat jemnou motoriku vašich dětí, patří:
a další
Hrubá motorika zahrnuje pohyby celého těla a velkých svalových skupin.
Pohyb by měl být součástí každodenního života dětí i dospělých. Měli bychom ho všichni automaticky zvládat. Bohužel tomu tak ne vždy může být a je. Na světě je spousta dětí, které mají dovednosti a schopnosti související s motorikou oslabeny. Takové děti mohou trpět vývojovou koordinační poruchou, kterou můžete znát i pod označením dyspraxie. V zahraničí se setkáte i se zkratkou DCD - developmental coordination disorder. Dyspraxie má mimo jiné vliv i na učení, může způsobovat problémy s koordinací a motorickým plánováním.
Dyspraxie se potom může projevovat v jakémkoli věku při různých činnostech.
V předškolním věku jsou to často tyto příznaky:
V mladším školním věku se pak objevují tyto potíže:
V dospívání se pak dyspraxie může projevovat:
Dyspraxie bohužel patří mezi neléčitelná onemocnění, ale to neznamená, že nelze dosáhnout zlepšení. V okamžiku, kdy víte, jaká diagnóza proti vám a vašemu dítěti stojí, můžete se začít poohlížet po vhodné terapii a pomoci. K ruce vám určitě může být ergoterapeut či logoped. Pomohou vám také různá motorická cvičení a aktivní hry, které pomáhají rozvíjet smyslové vnímání i tělesnou a duševní stránku dítěte. Doporučuje se také hipoterapie, terapeutické ježdění na koni. I když děti s dyspraxií často mají z pohybových aktivit strach a déle jim trvá se něco naučit, nevzdávejte to a snažte se je co nejvíce podporovat. Pomoci vám mohou i různé hračky pro rozvoj motoriky.
Tip: Mezi dětmi jsou velmi oblíbené například různé balanční podložky. Většina z nich slouží k posílení koordinace celého těla. Patří mezi ně například balanční kameny nebo desky. Dnes už bývají využívané i v hodinách tělocviku na prvním stupni.
Pohybové hračky pro miminka do jednoho roku se shánějí těžko. V tomto věku totiž není většinou hraček pro rozvoj pohybu potřeba, protože mají dost práce s vývojem vlastního těla. Více se u takto malých dětí soustředíme na hračky pro rozvoj smyslového vnímání, hlavně sluchového a zrakového. Motorické hračky pro děti od 1 roku pořídíme už snáz. Patří mezi ně hlavně odrážedla, která pomáhají nejen s rozvojem hrubé motoriky, ale také koordinace a poznávání okolního světa. Doporučujeme vybrat odrážedlo s nastavitelnou výší sedla, aby vám vydrželo co nejdéle.
S postupně zlepšujícími se koordinačními schopnostmi dětí můžete pořizovat hračky více zaměřené na balanc. Vyzkoušet můžete také gymnastické míče, které využijete nejen při hraní, ale i cvičení. Navíc takový míč využijí i starší děti, a proto se vyplatí do něj investovat. Skákání podporuje nejen stabilitu a koordinaci, ale také správné držení těla, a stimuluje mozkové spoje.
Tříletým dětem už se vyplatí vybavovat na zahradě hřiště. A pokud zahradu nemáte, minimálně si na něj občas vyrazte. Hřiště přináší dětem mnoho zábavy i příležitostí, jak rozvíjet svůj pohyb. Ať už vaše děti chytnou houpačky, gymnastické kruhy nebo provazové žebříky, dopřejte mu volnost.
Tip: I v případě, že nemáte možnost vybudovat dětem hřiště, můžete přemýšlet například o pořízení žebřin. Žebřiny nezaberou v dětském pokoji tolik místa a můžou je všestranně využívat nejen děti, ale i dospělí.
Stejné pohybové hračky jako děti tříleté budou bavit a naplňovat i předškoláky. S nimi už si z hlediska pohybu můžete užít i sporty jako takové. Pěkným dárkem pro předškoláka tak může být jízdní kolo. Vyrážet společně můžete pak na dopravní hřiště i na první výlety.
Tip: Nezapomeňte k jízdnímu kolu pořídit také veškeré bezpečnostní vybavení. Chybět by neměla helma ani reflexní vesta pro děti.
Jízdní kolo nemusí být jediným sportovním náčiním, které předškolákovi pořídíte. Zaujmout dítě do věku 6 let mohou také kuželky, hračky do vody, míče, pálky a další vybavení.
Děti od 6 let už se více než hračkám věnují spíše sportovním aktivitám jako takovým. Záleží na zájmu dítěte. Holky dnes pravděpodobně potěší hula hoop kruh, kluky by mohl zaujmout například létající talíř.
Potěšit by děti mohla také dětská lezecká stěna. Právě lezení je totiž jedním ze sportů, při kterém se zapojí většina svalů horních i dolních končetin, zádové svaly i ty břišní, a posílíte tak celé tělo. Navíc je to legrace a pocit, že dokážou vylézt až na vrchol, je pro děti na dosah. Přesto, že jsme zmínili, že hraček už tolik není, sehnat můžete určitě pohybové hry. K mání jsou na trhu třeba taneční podložky, pohybová hra Twister nebo jogínské pexeso.
Jemná motorika pod svým názvem ukrývá drobnější pohyby než motorika hrubá. Jde hlavně o pohyby ruky a prstů, které umožní manipulaci s drobnými předměty. Do oblasti jemné motoriky někdy také řadíme grafomotoriku, oromotoriku neboli motoriku mluvidel a vizuomotoriku.
Tip na hru: Rozdělte zrnka nevařené rýže do 2 misek a připravte si ještě další prázdnou misku. Pořiďte si také 2 pinzety - jednu pro sebe a jedno pro vaše dítko. Můžete tak uspořádat závod, kdo pomocí pinzety přenese více zrnek rýže za určitý čas.
Tady je rozdíl oproti pohybovým hračkám k rozvoji hrubé motoriky. Na trhu je totiž spousty hraček pro rozvoj jemné motoriky vhodných pro miminka. Patří mezi ně například textilní knížky, dřevěné nasazovací věže, dřevěné vkládačky a další.
Tip: Kvalitní značkou kreativních hraček, které svým provedením podporují v dětech tvořivost a správný vývoj, je například značka Djeco.
Při výběru hraček pro batolata vám mohou jít oči kolem. Nabídka je obrovská. Vybírat můžete kuchyňky, kufříky s nářadím, nejrůznější stavebnice i puzzle. Právě jednoduché puzzle např. o 2 až 4 dílcích zvládnou hravě i dvouleté děti.
Od tří let by už neměl být problém ani se zatloukáním, provlékáním, chytáním magnetických rybiček a prvními stavebnicemi ve stylu lega nebo magnetických skládaček. Pozor dávejte jen na velikost jednotlivých dílků.
Předškoláky většinou baví už i sedět nad knížkami, a to nejen těmi ryze vzdělávacími. Zabavit je mohou i nejrůznější samolepkové knihy, vystřihovánky nebo omalovánky.
V 6 letech už je většinou základní vývoj jemné motoriky ukončen, dítě zvládá jednoduché samoobslužné činnosti a více pozornosti se od první třídy začne věnovat psaní, které s jemnou motorikou také souvisí. Přesto se najdou hry, které jemnou motoriku podpoří. Pořídit můžete třeba různé kreativní sady, vyšívání nebo oblíbenou hru mikádo!
Grafomotorika spadá pod oblast jemné motoriky a souvisí se psaním a kreslením. Při psaní je totiž velmi důležitá koordinace oka a ruky. Základem pro úspěšné osvojení psaní je, aby dítě vytvořilo správně špetkový úchop, dokázalo držet tužku a dostalo se na určitý stupeň vývoje grafomotoriky.
O grafomotorickém vývoji můžeme mluvit od chvíle, kdy je dítě schopno udržet pastelku v dlani. K tomu dochází mezi 1. a 2. rokem života. V tomto věku neřešíme, jak dítě pastelku drží, většinou je to křečovitý úchop a při prvních pokusech o čmáranice pohyb vychází z ramenního kloubu.
Dítě by mělo být v tomto věku schopno chytit tužku 3 prsty. Už by nemělo na papíře vytvářet nekontrolované čmáranice, ale mělo by být schopno kreslit jen na omezenou plochu.
Dítě okolo 3 let zvládne nakreslit svislé i vodorovné čáry a obkreslit kruh, postupně se propracovává až k hlavonožci.
Dítě zvládne kreslit základní geometrické tvary, jako je kruh nebo čtverec, ale neumí je ještě většinou pojmenovat. Po 4. roce věku už zvládá vybarvovat své kresby.
5 - 6 let
Před nástupem do školy by dítě mělo zvládnout detailní kresbu postavy. Celkově je preciznější při kreslení, zvládá napsat i některá tiskací písmena, např. se podepsat.
Tip: Doporučujeme dětem v domácnosti vytvořit klidné místo, u kterého by se mohly pustit do tvoření svých kreseb. Důležitá je v tomto směru rodičovská podpora.
Když se rodiče snaží podporovat své děti v rozvoji jemné motoriky a kreslení nejrůznějšími způsoby, snižují tak riziko vzniku grafomotorických obtíží. Děti, které mají grafomotorické obtíže, mají ve škole často tyto problémy:
Vizuomotorika jde ruku v ruce s grafomotorikou. Jde o souhru pohybu oka a ruky, které využíváme právě při psaní, kreslení nebo obtahování. Jen při dostatečné úrovni vizuomotorické koordinace je dítko schopno nakreslit plynulou čáru.
Úroveň grafomotoriky i vizuomotoriky jsou posuzovány i při zápisu do základní školy. Pokud totiž děti v těchto ohledech nejsou na dostatečné úrovni, budou ve škole selhávat.
Schopnost vizuomotoriky souvisí také s lateralitou. Lateralita je jednoduše řečeno přednostní používání jednoho z párových orgánů před druhým, nejčastěji ruky, nohy, oka, nebo ucha.
Rozlišujeme 3 základní typy laterality ve vztahu ruka - oko:
V předškolním věku se lateralita vyhraňuje a většina dětí začíná upřednostňovat jednu ruku. Problém nastává v případě, kdy se objevuje zkřížená lateralita. Mohou se totiž objevit potíže při psaní i čtení.
Oromotorika, motorika mluvidel, úzce souvisí s jemnou motorikou. Jedná se o její nejdokonalejší podobu. Právě jednotlivé části mluvidel, jako je jazyk, čelist, zuby a rty musí provádět dokonale přesné pohyby k tomu, aby se řeč vyvíjela tak, jak má. V okamžiku, kdy se objevují potíže s artikulací nebo je opožděný oromotorický vývoj, mělo by být dítě pediatrem odesláno na logopedické vyšetření, kde s ním logoped začne pracovat na vylepšení oromotoriky i na artikulačních dovednostech.
Tip: K rozvoji správné oromotoriky můžete přispět například prováděním oromotorických cvičení a čtením oromotorických pohádek.
