03. 06. 2021
Chodíte si tak s dětmi na hřiště, do školy, na kroužky. A najednou se vás někdo zeptá, jestli to vaše dítko nemá náhodou ADHD. Bum! Možná, že i vás napadlo, že je možná trošku zlobivější, zapomnětlivější nebo hyperaktivnější, ale jde opravdu o ADHD? A co dělat v případě, že o ADHD jde? Jaké máte možnosti a co to všechno vůbec znamená?
Kde se vzala zkratka ADHD? Pochází z anglického názvu Attention Deficit Hyperactivity Disorder a znamená poruchu pozornosti s hyperaktivitou. V České republice se kromě pojmu ADHD můžete setkat také s označením hyperkinetická porucha. Touto chronickou neuro-vývojovou poruchou trpí 3-10 % dětí a až u 60 % z nich přetrvávají některé obtíže do dospělosti. Ve větší míře se ADHD vyskytuje u chlapců. U děvčat se častěji setkáváme s ADD, Attention Deficit Disorder, tedy poruchou pozornosti bez hyperaktivity.
Rozlišujeme 3 základní podtypy ADHD:
Jak ADHD poznat? Příznaky ADHD jsou u dětí pozorovatelné už od 2. nebo 3. roku. Mezi 3 hlavní příznaky ADHD patří:
Často se objevují také problémy se sebeovládáním a řízením svých emocí, problémy se soustředěním se a udržením pozornosti. Symptomy ADHD se také mění s postupem věku mění, jinak se chová tříleté dítě s ADHD, jinak prvňáček a jinak teenager.
U takto malých dětí se s ADHD nesetkáváme. Většinou se ale zpětně ukazuje, že už takto malé děti měly narušené biorytmy a objevovaly se u nich například problémy se spánkem. Často se také zjišťuje, že byl narušen psychomotorický vývoj - pokud vaše dítko tedy přeskočilo např. etapu lezení nebo začalo velmi brzy chodit, může se jednat o první varovné signály, že něco bude jinak. Ale samozřejmě také nemusí!
Pro všechny děti je v batolecím věku typické období vzdoru. Je to pro rodiče těžká zatěžkávací zkouška a měli by pracovat na nastavování hranic pro své děti. Každý rodič někdy odcházel se řvoucím dítětem z fronty v obchodě nebo sledoval, jak jeho dítě vztekle hází hračkami o zem v záchvatu vzteku. Pokud ale období dupání, vzdorování, křičení a záchvatů zlosti přetrvává příliš dlouho, pravděpodobně se začíná objevovat i jiný problém. Šestileté dítě by už žádné období vzdoru prožívat nemělo. V tomto období se také u dětí s ADHD setkáváme s neklidem, nevydrží sedět na jednom místě, jsou zapomnětlivé a mají problémy se sebeobsluhou. Z kojeneckého období mohou přetrvávat také potíže se spaním a usínáním. U dětí s ADHD bývá častěji odklad školní docházky. Je vhodné tento čas využít pro stimulační cvičení, které umožní dětem změnou podmínek podávat lepší výkon. Velmi dobrou zkušenost je se Stimulačním programem pro předškoláky a děti s odloženou docházkou - Maxík, který je koncipován tak, aby byla rovnoměrně posilována složka motorická, grafomotorická a percepční.
Když se řekne “dítě s ADHD”, představíme si většinou školáka. Tady se totiž ADHD projevuje nejvíce a začíná se řešit. Se vstupem do první třídy se zvyšují nároky na udržení pozornosti a soustředění se na práci. Očekává se, že dítě vydrží sedět v lavici. To dítě s ADHD ale vydržet nedokáže - a když sedí, vyrušuje, nevydrží být potichu. Má problémy naplánovat si činnosti, dokončovat zadané úkoly i se soustředit. Často také zapomíná, nezvládá respektovat autoritu učitele a neposlouchá. Žákovskou knížku tak pomalu ale jistě plní nejen horší studijní výsledky než by se na základě inteligence dítěte dalo očekávat, ale také jedna poznámka za druhou.
K ADHD se navíc také může přidružit nějaká specifická porucha učení, např. dyslexie,dysgrafie, nebo dysortografie, tedy obtíže při čtení a psaní.
ADHD do dospělosti přetrvává asi u 40 až 60% pacientů. Hyperaktivita ustupuje do pozadí nebo se projevuje spíše vnitřním neklidem. Přetrvává hlavně nepozornost a impulzivita.V dospívání hrozí zvýšené riziko užívání návykových látek nebo rozvoj poruch chování. Přetrvávající impulzivní chování vede k častějším úrazům, vyhledávání různých adrenalinových aktivit. Častěji se také rozvíjí poruchy nálad a osobnosti. Můžeme tedy říci, že ADHD je problém, který snižuje kvalitu života a zhoršuje nejen školní výsledky, ale také příležitosti k dobrému pracovnímu uplatnění - lidé s ADHD dokončí vysokou školu asi v 5 až 10 % případů a v práci zastávají spíše nižší pozice.
Všechny děti se ale občas jeví jako zlobivé, neposlušné, jsou nedočkavé a neposedné. Tak kde je ta hranice, kdy je takové chování normální a kdy by se mohlo o ADHD jednat? Dát někomu nálepku “ADHD” není jen tak a lékaři k takovým krokům přistupují s opatrností a respektem. Proto samotná diagnostika trvá poměrně dlouho a je důležitá spolupráce více odborníků. Pokud tedy máte podezření, že i vašeho dítěte by se mohlo ADHD týkat, připravte se ne na jedno, ale několik vyšetření. Samotnou diagnózu potom stanovuje dětský psychiatr a to na základě podrobných vyšetření, které zahrnují rozhovory s rodiči i s dítětem, důležité je také psychologické vyšetření. Psycholog posuzuje pozornost, hodnotí motorické schopnosti nebo třeba úroveň paměti. Budete také posláni na neurologické vyšetření. Neurolog musí vyloučit různá neurologická onemocnění a celkově zhodnotit nález.
I když samozřejmě diagnostiku necháme na odbornících, podíváme se společně na diagnostická kritéria. Samozřejmě je ale musíte brát mírně s rezervou. Příznaky by měly přetrvávat alespoň po dobu půl roku.
Pokud dítě splňuje alespoň 6 z následujících kritérií, pravděpodobně se bude jednat o diagnózu ADHD.
Pro diagnózu ADHD je nutné splnit alespoň 3 z výše uvedených znaků hyperaktivity.
Dítě musí pro diagnózu ADHD splnit alespoň 1 ze znaků impulzivity.
Na vyšetření nezapomeňte vzít i zprávy z vyšetření, které už máte s potomkem za sebou.
I když jste to vy, kdo přišel na vyšetření a valí se na vás velké množství otázek, nebojte se ptát nazpět. Je naprosto pochopitelné, že období diagnostiky ADHD je pro vás jako rodiče obtížné a máte v hlavě spousty otázek. Někdy je jednodušší zeptat se na místě lékaře a dostat zpět odpověď přímo na míru, než potom po večerech prohledávat na internetu maminkovská fóra.
Principem diferenciální diagnostiky je odlišit ADHD od jiných problémů a nemocí. Spousty z diagnóz, které lékař vylučuje jsou komorbidním onemocněním ADHD, což znamená, že se vyskytují společně s ADHD.
I když první zmínky o osobách s hyperaktivitou, nepozorností a problematickým chováním pochází z roku 1902, dodnes nedokáže přesně určit, co ADHD způsobuje. Přikláníme se k tomu, že příčina je multifaktoriální, to znamená, že viníků je více.
Pravděpodobně je na vině jak genetický faktor, tak prostředí. Z vnějších vlivů můžeme jmenovat:
Od 70. let se také objevuje myšlenka, že za ADHD může snížená tvorba nebo využívání dopaminu a noradrenalinu v mozku.
Mezi rizikové faktory ADHD tedy řadíme:
Ve společnosti se také objevují názory, že mezi další rizikové faktory ADHD patří nadměrná konzumace cukru způsobující hyperaktivitu, časté sledování televize nebo hraní na telefonu. Nic z toho ale není vědecky podložené.
To, jestli vaše dítě bude nebo mít ADHD se nedá úplně ovlivnit. Stejně jako si to nevyberete u žádné jiné nemoci. Jediné, co můžete v rámci prevence ADHD dělat je to, že v těhotenství se budete vyhýbat látkám, které by mohly plod poškodit.
Hned na začátek je dobré zmínit, že ADHD nelze úplně vyléčit. Existují ale způsoby, kterými lze projevy ADHD zmírňovat. Základem je komplexní léčba a spočívá v kombinaci užívání léků a psychoterapie. Na péči o dítě se podílí většinou celý tým lékařů a dalších specialistů patří mezi ně pediatr, dětský psychiatr, neurolog, dětský psycholog, speciální pedagog a často také logoped.
Užívání léků, farmakoterapie, je individuální a léky se nenasazují ve všech případech. Záleží na závažnosti ADHD a přidružených onemocněních. Nejčastěji volbou jsou stimulační léky obsahující látku metylfenidát, který dokáže projevy ADHD výrazně zlepšit. Samozřejmě, stejně jako všechny ostatní skupiny léčiv mají i léky na ADHD své vedlejší účinky. Nebojte se na ně zeptat lékaře. Mezi nežádoucí vedlejší účinky patří nespavost, bolest hlavy a břicha, úbytek na váze, plačtivost.V případě, že se nežádoucí účinky objeví, kontaktujte lékaře.
Psychoterapie u ADHD je důležitá zejména z dlouhodobého hlediska. Většinou se doporučuje práce s celou rodinou. Dítěti pomáhá upravovat jeho chováním prostřednictvím vhodné motivace. Na psychoteraeutických sezeních u psychoterapeuta vzniká také prostor pro nácvik sociálních dovedností vhodných způsobů chování se ve společnosti.
Alternativní terapie není vědecky podložená. Pořád platí, že léčba by měla být komplexní a je pochopitelné, že jako rodiče chcete vyzkoušet všechny možnosti, třeba i ty nepodložené vědeckými studiemi. I ty totiž mohou v některých případech zlepšit stav. Vždy se ale o vhodnosti metody poraďte s lékařem.
Je to právě jóga, meditace a relaxace, co přináší do životů lidem klid. Pravidelné cvičení těla, provádění dechových cvičení a odpočívání je to, co by mohlo naučit disciplíně a zklidnění i děti s ADHD.
EEG Biofeedback
EEG biofeedback je metoda, která pomáhá celkově vylepšovat činnost mozku a zvyšuje jeho plasticitu. Jde o metodu bezpečnou, jednoduchou a pro děti zábavnou, protože se provádí skrze hru.
Prostřednictvím EEG biofeedbacku se dá v rámci ADHD trénovat pozornost, soustředění, sebeovládání, zklidňování impulzivity a hyperaktivity.
EEG biofeedback trošku připomíná hraní počítačových her, které ale ovládáte svou myslí a schopností koncentrace. Na hlavu dítěte budou připevněny elektrody, které snímají mozkové vlny a hra s myslí může začít. Hra může vypadat třeba tak, že dítě před sebou vidí malou raketu ve které má pocit, že právě sedí. Raketa musí proletě mezi hvězdami a meteority po vyznačené dráze. Díky mozkovým vlnám dítě přirozené ovládá pohyb rakety a její směr. Cílem je proletět dráhu bez většího počtu karambolů. Toto cvičení se terapeutických sezeních opakuje a mozek si tak trénuje soustředění.
V problematice vhodných a nevhodných potravin při ADHD potřebujeme víc a víc výzkumů. To, co jíme doopravdy dokáže ovlivnit naše chování, množství energie nebo náladu.
Kofein je látka, která stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost a podporuje naší bdělost. Je pravděpodobné, že se vás i lékař bude ptát na množství kofeinu, které vaše dítě užívá. Nenechte se zmást, kofein není pouze v kávě. Zdrojem kofeinu u dětí je nejčastěji Coca-cola, čokoláda, zmrzlina nebo některé druhy cereálií, které se dětem do rukou dostávají častěji.
Objevují se protichůdné názory. Někteří odborníci tvrdí, že tyto látky mají vliv na ADHD, druzí jsou proti. Umělá barviva a konzervační látky však v každém případě neprospívají žádnému tělu a není od věci se jim vyhýbat. Pozor dejte například na látky jako E 102, E 104, E 120, E 124, E 131 a další.
Jestliže už máte diagnózu potvrzenou, nejspíš začínáte řešit otázku výchovy dítěte s ADHD. Myslete na to, že každé dítě je jiné, každé potřebuje jiný přístup a i kdybyste vedle sebe postavili 10 dětí s ADHD, každé se bude projevovat jinak, prot nikdy děti nesrovnávejte. Všechny děti potřebují vědět, že je má někdo rád, bez ohledu na diagnózu. Proto zahrňte své dítě láskou a dokažte mu tak, že je pro vás důležité a máte ho rádi a že i přes hendikep tu budete pro něj.
Podporujte své dítě v činnostech, které ho baví! Děti s ADHD se rády věnují aktivitám jako je tanec, bojové sporty nebo kolektivní sporty. Snažte se vnést do života řád a udržujte pravidelný denní režim. Uvidíte, že vám dítě nebude u učení tolik protestovat, když bude přesně vymezený čas na učení, zábavu i spánek. Pro učení se snažte i doma vytvořit tiché místo, buďte trpěliví, dopřejte dítěti dostatek přestávek v učení. Pro děti je důležitá rutina a řád. S tím mohou pomoci Mamiee plánovací magnetické tabule s piktogramy nebo magnetické tabule bez piktogramů, které můžete doplnit jednotlivými plánovacími magnety.
Hra je v dětství velmi důležitou aktivitou. Prostřednictvím her a hraček děti poznávají svět, rozvíjí motoriku i kognitivní schopnosti jako je myšlení, paměť nebo pozornost. Až budete dítěti s ADHD pořizovat nějaké hry a hračky, dejte si záležet. Kromě obyčejných hraček by v pokojíčku dítěte s ADHD neměli chybět ani smyslové pomůcky a senzorické hračky, které děti stimulují a didaktické pomůcky, které pomáhají procvičovat pozornost a paměť.
Jednoznačně trpělivost, laskavost a zároveň důslednost. Je třeba mít na paměti, že i pro dítě je celá situace náročná. A ono by si rádo, vše pamatovalo hned, psalo bez chyb a mělo rychlejší pracovní tempo. Je třeba zmírnit naše valstní očekávání, co a jak má dítě zvládat a jak rychle. Nutná je víra ve schopnost dítěte a laskavé vedení při učení jak ze strany nás rodičů, tak učitelů.
Děti můžete připravit na školní zátěž i za pomoci Stimulačního programu pro předškoláky a děti s odloženou školní docházkou – Maxík
Zdroj: Ivana Drtílková Hyperaktivní dítě (2007)
Téměř třetina dětí s ADHD s normálním intelektem má prý dvakrát častěji problémy ...
A co to přináší nám dospělým? Různé typy puzzle jsou oblíbenou hračkou a vypada ...
Chodíte si tak s dětmi na hřiště, do školy, na kroužky. A najednou se vás někdo ...
Možná to znáte. Chaotické ranní vstávání, odpolední dohadování nad úkoly, večern ...
Děti jsou přece "zlobivé" odjakživa. Ale jak poznat, že už to není běžné zlobení ...
