Celkový rozvoj dítěte, rozvoj smyslů, emocí a komunikace: Jak na to správně?

24. 05. 2022

Přemýšleli jste někdy nad tím, co všechno stojí za zdravým vývojem dítěte? V první řadě je to určitě pohyb. Opomíjen by neměl být ani rozvoj smyslů a emocí. Pokud tedy chcete mít zdravé a spokojené dítě, je na místě jeho vývoj ve všech těchto oblastech podpořit. Pozadu by neměl zůstávat ani rozvoj komunikace a mluvené řeči

Více o vývoji pohybu a motorice se můžete dozvědět v našem článku Motorika jako základní kámen vývoje.

Smyslové vnímání

Jsou to právě smysly, díky kterým dítě začíná poznávat svět. Mezi základní smysly patří zrak, sluch, hmat, čich a chuť. Důležité je ale také vnímání vlastního těla nebo času.

Víte, jak se tyto smysly u dětí vyvíjí a jak můžete vývoj podpořit i vy?

Vnímání dítěte v děloze

Dítě vnímá už v děloze, ještě předtím, než spatří světlo světa. Miminko v děloze slyší váš hlas a pozná, když si sáhnete na těhotenské bříško. Mezi nejvíce využívané smysly v tomto období tedy patří hmat a sluch. Po narození začíná vnímat dítě chuť mateřského mléka a intenzivně se rozvíjí také zrakové vnímání.

Zrak a vývoj zrakového vnímání

Zrak se začíná rozvíjet od narození a patří mezi jeden z nejdůležitějších smyslů, protože pomocí zraku získáváme většinu informací. Nejprve se dítěti daří rozlišovat mezi světlem a tmou, později začíná rozlišovat obrysy předmětů a zrak se zlepšuje.

Novorozenec a kojenec a zrakové vnímání

Novorozenecký zrak je zpočátku poměrně slabý a postupně se zlepšuje. Novorozenci vnímají velmi kontrast mezi světlem a tmou a dobře vnímají také kontrastní barvy, například černou a bílou. S tím souvisí i využívání kontrastních karet nebo leporel.

Rozvoj vnímání u kojenců od 2. měsíce

U kojenců od 2. měsíce věku můžete pozorovat úsměv a navázání zrakového kontaktu, děti fascinují v tomto věku zejména hračky v pohybu.  Proto doporučujeme pořídit také kolotoč nad postýlku.  Postupně začíná být dítě více a více zvídavější, sahá po předmětech a sleduje je. U půlročního dítěte se začíná postupně rozvíjet i vnímání barev.

Rozvoj vnímání od 8. měsíce

Od 8. měsíce se dítě začíná zajímat o detaily na hračkách, právě zrakové vnímání dítě často motivuje k lezení a pohybu, protože se snaží uchopit předměty, které ho zaujaly do ručiček. V  roce se zrak začíná uplatňovat při kreslení nebo prohlížení knížek, dítě také ukazuje na různé předměty, které ho zaujmou.

Batole a zrakové vnímání

Pokud je zrak u dětí v pořádku, děti v batolecím věku již dokáží rozlišovat jednotlivé předměty i osoby, a to i na větší vzdálenosti. Dokáží předměty třídit a zasouvat do otvorů - chybět by tak těmto dětem v pokojíčku neměly první puzzle, skládačky a hry na rozpoznávání barev a geometrických tvarů.

Předškolní a mladší školní věk a zrakové vnímání

V předškolním a mladším školním věku je zrak pro děti velmi důležitý, protože se začíná uplatňovat i ve škole, a to hlavně při čtení a psaní. Jaké pomůcky a aktivity mohou s rozvojem zrakového vnímání pomoci? Vhodné jsou nejrůznější omalovánky, skládačky a puzzle. Děti by také měly být schopné orientovat se v prostoru, třídit, porovnávat, zafixovat předmět zrakem, poznat čísla a dopravní značky.

 TIP: Jak učit děti odmala bezpečnosti v dopravě?

 S rozvojem zrakového vnímání mohou pomoci i maličkosti - nezapomínejte komentovat běžné situace, povídejte si s dětmi o tom, co viděly například na procházce ve městě, pozorujte detaily hraček, oblečení a věcí okolo vás. Mezi aktivity, které s rozvojem zrakového vnímání mohou pomoci patří kreslení, doplňování obrázků, oblékání panenek, třídění předmětů podle barev. Nezapomínejte ani na hraní pexesa, kvarteta a dalších her. Cvičit můžete také oční pohyby - s tím mohou pomoci nejrůznější pracovní listy, bludiště, obrázkové čtení nebo chůze po nakreslené čáře.

Sluch a vývoj sluchového vnímání

Sluch je jeden z prvních smyslů, který se u dětí vyvíjí. V uchu kromě sluchového ústrojí máme také ústrojí rovnovážné, které odpovídá za smysl pro rovnováhu.

 TIP: Na rozvoj základních pohybových aktivit mohou dobře posloužit i hračky typu dětských šlapacích vozítek, koloběžek či odrážedel

 Novorozenec a kojenec  a sluchové vnímání

Děťátko je už po narození vybaveno sluchovými reflexy, patří mezi ně například akustikofaciální reflex, kdy dítě mrkne, pokud mu tlesknete u ucha. Reaguje také na hlas matky. V kojeneckém věku se  provádí nejrůznější zkoušky sluchu v pediatrických ambulancích, s rozvojem sluchu souvisí také řeč, od 4. měsíce by se mělo objevit broukání. Záhy dítě začíná reagovat na zvuky chrastítek a nejrůznějších hraček vydávajících zvuky, třeba těch připevněných na dětských hrazdičkách. Od 5. měsíce dítě začíná pátrat také po zdroji zvuku a vědomě se za zvukem otáčí.

Batole a sluchové vnímání

Batole by mělo být schopno lokalizovat zvuk a poznávat předměty podle zvuku nebo rozeznat základní zvuky zvířat.

Předškolní a mladší školní věk a sluchové vnímání

Děti od 4 let  poznají písničky podle melodie a dobře vnímají rytmus. Tato schopnost se v dalších letech ještě zlepšuje a děti jsou schopny rytmus i napodobit. Sluchem také zvládnou rozlišit slova lišící se od sebe pouze jedním písmenem. Dítě v předškolním věku by mělo být schopno rozdělit slovo na slabiky, poznat první hlásku ve slově nebo rozlišovat délky samohlásek. Posilování sluchové vnímání je velmi důležité pro vstup do školy, protože v případě narušení sluchového vnímání je mnohem větší předpoklad pro vznik specifických poruch učení.

 A jak můžete u dětí sluchové vnímání rozvíjet?

Čtěte jim pohádky, nechte je lokalizovat různé zvuky, zpívejte si, můžete vyzkoušet také sluchová pexesa, skládat básničky. Při cestování v autě hrejte například slovní fotbal. Nebojte se pořídit domů také první hudební nástroje.

Rozvoj rovnováhy u detí

Má vaše dítko problém s rovnováhou? Pak je potřeba více stimulovat vestibulární systém. Rovnováha sehrává v životě dítěte důležitou roli a je základem pro celkový pohybový rozvoj. Získání rovnováhy navíc pomáhá dětem i se získáním sebedůvěry. Pokud jsou děti malé, nejlepší stimulací je klasické kolébání a houpání. Pro batolata můžete pořídit i různé balanční podložky a prolézačky, které využijí i starší děti. Děti předškolního věku potřebují rovnováhu k široké škále dovedností, včetně jízdy na kole.

 TIP: Dbejte na bezpečnost a dejte dětem na kolo LED svítící ventilky pro zvýšení bezpečnosti

Hmat a hmatové vnímání

Hmat je jedním ze základních smyslů, díky kterému můžete získat informace z okolí. Děti už v novorozeneckém období berou do ručiček věci ve svém nejbližším okolí a manipulací s předměty se hmatové vnímání neustále zlepšuje. U některých dětí dokonce potřeba držet něco v ruce a hrát si s předměty přetrvává. Například pro děti s ADHD je to způsob, jak se vyrovnat se stresem, nervozitou nebo nudou.

Rozvoj hmatového vnímání

Zvlášť u her na hmatové vnímání je třeba myslet na to, abyste volili bezpečné hry pro děti. Mladší děti totiž nepoznávají nové věci jenom rukama, ale mají v oblibě strkat si předměty do pusy. Proto je dobré vždy zvážit, jestli je daná hračka pro dítě vhodná. Rozvíjet hmatové vnímání můžete několika způsoby. Mezi oblíbenou aktivitu patří například hledání předmětů v pytlíku a poznávání předmětů podle hmatu. Využít můžete také nejrůznější hmatové herní sety nebo senzorické boxy. Kojencům můžete vytvořit například taktilní herní desku. Při rozvoji hmatového vnímání mohou pomoci i obyčejné pomůcky, například modelína. Od věci nejsou ani jiné kreativní činnosti.

TIP: Hrajte si s potiskem při kreativních hrách s novými nebo starými tričky

Čich, chuť a vnímání

Chuť a čich jsou často opomíjenými lidskými smysly - ale dokážete si představit necítit například vůni a chuť dobrého jídla? My ne. Navíc jsou velmi důležité z evolučního hlediska a v novorozeneckém věku se vyvíjí poměrně rychle. K rozvoji čichového a chuťového vnímání můžete použít nejrůznější potraviny a dále s nimi pracovat. Můžete uspořádat například rodinnou poznávací soutěž nebo přiřazovat chutě a vůně k potravinám. Pro stimulaci čichového vnímání můžete vyzkoušet také aromaterapii.

Vnímání času u dětí

Včera, dnes, zítra, kolik je hodin a další časové údaje jsou něco, co se děti také musí naučit vnímat. Vnímání času se však vyvíjí pomaleji než vývoj smyslů. I děti předškolního věku stále žijí převážně tím, co je teď, tím, co zrovna prožívají a nějaká minulost a budoucnost jsou pro ně vzdálenými pojmy. Dítě předškolního věku se v čase orientuje podle toho, co ho obklopuje a rozumí například pojmům den a noc, ráno, večer apod. Uvědomování časových úseků je však většinou zkreslené a záleží, jakými aktivitami tento čas tráví. Vnímání času je však potřeba podporovat.

Oslabení časového vnímání potom může přinést problémy ve škole a to například v činnostech jako:

• čtení a psaní číslic, objevují se často jejich záměny, záměny pořadí, vynechávání
• obtížné osvojování pořadí jako je abeceda nebo násobilka
• obtížná orientace v hodinách a minutách, odhad vyučovací hodiny apod.
• chybovost v pořadí
• potíže při hospodaření s časem

 Dítě by proto před vstupem do školy mělo zvládat:

• přiřadit činnosti k pojmům jako ráno, odpoledne, večer
• rozlišovat pojmy dříve, později, nyní, včera, dnes, zítra, předevčírem apod.
• seřadit obrázky v časové posloupnosti
• vyjmenovat dny v týdnu a orientovat se v nich

Pro stimulaci časového vnímání můžete využívat například hodiny, na kterých si ukazujete různé časové údaje. Dobré je opět s dětmi o časových údajích co nejčastěji mluvit a upozorňovat je na drobné rozdíly.

Emoce u dětí a jejich rozvoj

Emoce dokáží leckdy zacloumat každým, včetně dětí. Tu se dítě vzteká, dupe a křičí, tam zase pláče a vy ani nevíte proč. Někdy může být opravdu těžké vyznat se v dětských emocích, naučit se je respektovat a správně na ně reagovat. Pomoci může pochopení vývojových stádií.

Jak být tedy dětem na cestě emočním vývojem jako rodič nápomocen?

Batole a emoce u dětí od 1 do 3 let

V období věku od 1 do 3 let si dítě prochází obdobím negativismu a do popředí se dostávají silné výbuchy hněvu a vzteku, také se objevuje stydlivost před neznámými lidmi nebo projevy lítosti a smutku. Pro děti v batolecím období je typický egocentrismus - já, já, já jenom já, žádné dělení se o hračky nepřipadá v úvahu. A je to tak správně. Dítě si také v batolecím období musí projít separační úzkostí, pokud je dítě odloučeno od matky, byť i na krátkou chvíli. Můžete se setkat také s žárlivostí.

Předškolák a emoce

Emoční prožitky se v předškolním věku stávají stabilnější a záchvaty vzteku by měly postupně ustupovat. Dítě v předškolním věku by už mělo umět dát adekvátně najevo, co má a nemá rádo, co cítí nebo prožívá. To, jaké emoční ladění u dětí převažuje je ovlivněno především temperamentem dítěte. Ovlivnit citový vývoj však může i rodina a to zejména skrze komunikaci o emocích a pocitech. Děti předškolního věku by měly být vstřícné, uvolněné a bezprostřední. Negativní emoce by neměly přetrvávat příliš dlouho. Děti předškolního věku si dobře budují nové vztahy v kolektivu. Zároveň v předškolním věku roste vnímavost dětí a všímají si, že emoce mají i druzí lidé a už lépe rozumí i svým vlastním pocitům.

 Mezi hlavní emoce, které dítě v předškolním  věku prožívá patří:

• Radost
• Hněv, vztek
• Přátelství a nepřátelství
• Smutek
• Úzkost, vina
• Stud, pocit viny
• Závist
• Hrdost a další.

TIP: Přečtěte si 8 tipů jak vychovávat děti k sebeúctě

Rozvoj emočního vnímání

Přesto, že emoční rozvoj plyne, není od věci děti stimulovat i v tomto směru. Je důležité s nimi o emocích komunikovat, pořiďte například dětské knížky věnované této problematice nebo si o emocích povídejte, pomoci vám mohou také emoční karty.

Komunikace a řeč, a nebo jak rozmluvit dítě

Komunikace je v lidském životě velmi důležitou dovedností. Když se řekne komunikace, mnoho lidí jako první napadne řeč a mluvené slovo. Komunikace v sobě ale skrývá mnohem více. Komunikovat můžete například i svými činy, pohyby, psaným textem či dalšími formami. Aby se komunikace vyvíjela fyziologicky správně, je třeba, aby dítě mělo stimulující prostředí rodiny a vhodné řečové vzory - i proto by se na děti nemělo šišlat. Další důležitou podmínkou fyziologického rozvoje řeči je dobrý sluch a nepřítomnost některých onemocnění či patologie, mezi které patří například:

• Dětská mozková obrna
• Porucha autistického spektra
• Těžká zraková vada
• Poškození v oblasti hlasivek, dýchacích cest, nosohltanu, čelisti apod.

Jednotlivá stádia vývoje řeči

Ve vývoji řeči rozlišujeme několik období. Když se dítě narodí, ještě sice neumí mluvit, ale přesto už může komunikovat. Období do 1 roku života říkáme předřečové stadium vývoje řeči a věřte, že i v tomto období je vývoj a jeho stimulace důležitá.

Předřečové stádium

Prvním komunikačním projevem novorozeňat je křik, který s postupem času začíná být citově zabarvený a lze rozlišit jeho různé druhy.

Broukání a žvatlání

Zhruba od 6. týdne po narození se u dětí začíná objevovat broukání, které je složeno převážně ze samohlásek a dalších zvuků. Postupně děti začínají napodobovat nejrůznější zvuky, které slyší ve svém okolí a dostávají se tak do fáze žvatlání, která je také velmi důležitá pro vlastní vývoj artikulace. Pokud se fáze broukání a žvatlání nedostavuje, může to poukazovat na problém se sluchem. Nebojte se a svěřte se do rukou odborníků.

Porozumění jako klíč ke komunikaci

Ještě předtím, než dítě začne samo mluvit, začíná rozumět tomu, co mu říkáte. A jak poznat, že dítě rozumí? Reaguje na slova smíchem nebo pohybem, žvatláním se snaží napodobit to, co říkáte. Můžete pozorovat také chuť dítěte být v interakci.

Řečový vývoj

Samotný řečový vývoj začíná od prvních slov dítěte.

První slova dítěte

První slova dítěte se objevují kolem 1 roku a většinou jde o slova jako:

• mama
• tata
• baba
• pipi
• ham
• bác
• tů

Tady je důležité apelovat na všechny rodiče - nešišlejte na své děti, ať se vám to zdá sebevíc roztomilé. Vy jste pro dítě jeho hlavní vzor, ten, od koho se učí a přece nechcete, aby jednou vaše děti měly problém s výslovností. Dítě totiž záhy začíná napodobovat a učit se řeč tzv. imitací dospělých.

Slovní zásoba a její rozvoj u dětí

Postupně se rozvíjí i slovní zásoba dítěte a dokáže pojmenovat stále více věcí a činností.

Slovní zásoba mezi 2. a 3. rokem dítěte

Mezi 2. a 3. rokem dítě zvládá až okolo tisíce slov a je třeba na jeho slovní zásobě stále pracovat a snažit se ji rozvíjet. Postupně se začíná rozvíjet také jednoduchá větná stavba.

Slovní zásoba mezi 3. a 4. rokem dítěte

Mezi 3. a 4. rokem dítěte přichází boj s vaší trpělivostí, protože nejspíš neexistuje věta, na kterou by děti nereagovaly slovy “co je to?” a nebo “proč?” a vás čeká dlouhé vysvětlování a popisování. O sobě samém děti stále hovoří ve 3. osobě, nebojte se, na zájmeno “já” je ještě čas.

Slovní zásoba kolem 4. roku dítěte

Kolem 4. roku věku přichází také kritické období - mnoho rodičů v této době zvažuje návštěvu logopeda hlavně z toho důvodu, že se jejich dítě zasekává v řeči a koktá. Ve většině případů ale není potřeba se plašit. Jedná se o tzv. fyziologickou koktavost, na mysl dítěte se totiž dostává obrovské množství slov a dítě je ještě nedokáže vybírat a řadit za sebe dostatečně rychle, a tak se jednoduše zadrhává.

Jak rozvíjet slovní zásobu u dětí?

Víte, jak můžete u dětí rozvoj slovní zásoby podpořit, když se jim do mluvení tolik nechce? Snažte si s dětmi co nejvíce povídat o všem, co je zajímá, na co se těší a čtěte si s nimi různé knížky, pořiďte si domů mluvící albi knížky, učte se říkanky. Snažte se děti brát co nejvíce do kolektivu mezi ostatní děti a dopřejte jim rozmanité zážitky, o kterých by následně mohly vyprávět. Pomoci vám můžou nejrůznější časopisy a pracovní listy, kde můžete popisovat obrázky a plnit různé úkoly.

Kdy je vývoj řeči ukončen?

V dalších letech se potom řeč stále zdokonaluje, dítě se učí těžší a těžší hlásky, zlepšuje se jeho sluchové vnímání, které je pro řeč také velmi důležité. Dítě by v předškolním věku mělo zvládnout převyprávět krátký příběh a gramaticky správně řadit slova do vět. V okamžiku, kdy dítě tyto aktivity zvládá, lze říci, že je ukončen základní vývoj řeči. Většinou k ukončení dochází mezi 6. a 7. rokem věku.

Věkové milníky - co by už mělo umět vaše dítě?

Nyní se pohybujeme na velmi tenkém ledě. Věkové milníky jsou totiž opravdu velmi orientační, a proto zdůražnujeme hned na začátku: každé dítě je individuální, vyvíjí se jinak a na věkové milníky je třeba nahlížet s rezervou. Nikdy neporovnávejte své děti s ostatními, na některé věci je třeba ještě dost času. Zároveň je třeba umět najít určitý balanc, aby na návštěvu logopeda v případě obtíží nebylo už pozdě. Poradit vám může i pediatr. Pokud dítě ve 3 letech nemluví ani neprojevuje velký zájem o komunikaci a okolí mu nerozumí, je dobré zvážit návštěvu logopedické ambulance.

Do 1 roku: co by mělo dítě zvládnout?

• V prvním půl roce by dítě mělo začít broukat, smát se, reagovat na své jméno pohledem, postupně by se mělo přidat napodobování mluvené řeči
• Okolo 1. roku věku by se měla objevit první slova
• Děti obvykle zvládají hlásky jako M,B,P, D,T,N,J a samohlásky

Do 2 let: co by mělo dítě zvládnout?

• Dítě by mělo častěji používat slova v komunikaci
• Navazuje zrakový kontakt, opakuje slova

2-3 roky: co by mělo dítě zvládnout?

• Objevuje se zájem o komunikaci, dítě vyjadřuje své emoce
• Povídá si i samo při hře
• Dítě rozumí krátkým pokynům
• Děti obvykle zvládají hlásky jako K,G,H,CH,V,F,OU,AU

3-4 roky: co by mělo dítě zvládnout?

• Slovní zásoba by měla být dostatečně rozvinutá (asi 1000 slov), dítě je schopno tvořit krátké věty
• Dítě pozná barvy, umí je pojmenovat, pozná geometrické tvary
• Dítě se snaží kontrolovat svůj hlas a tempo řeči
• Dítě správně používá jednotné a množné číslo
• Dítě se snaží počítat, pozná alespoň některé číslice

4-5 let: co by mělo dítě zvládnout?

• Slovní zásoba dítěte rapidně roste
• Dítě dokáže vyprávět příběh
• V řeči správně používá i základní předložky jako vedle, mezi nebo na
• Dítě pozná protiklady
• Dítě dokáže říct své jméno, věk
• Dítě pozná rýmovaná slova
• Dítě obvykle zvládá artikulačně správně D,T,N,L a Ť,Ď,Ň, vyvíjí se také Č,Š,Ž

5-6 let: co by mělo dítě zvládnout?

• Dítě správně používá budoucí, minulý i přítomný čas
• Dítě používá logické myšlení, chápe časovou posloupnost
• Dítě dokáže vyřešit jednoduchou hádanku
• Dítě se dokáže krátce představit

6-7 let: co by mělo dítě zvládnout?

• Měla by být zvládnuta většina hlásek českého jazyka
• Dítě začíná číst, psát a počítat
• Dítě má rozvinuté logické i abstraktní myšlení
• Dítě obvykle artikulačně zvládá C,S,Z, Č,Š,Ž, R,Ř

Vady řeči u dětí

Samozřejmě ne vždy se vše vyvíjí, jak má. Existuje navíc velké množství vad řeč, které se u dětí objevují. Jaké to jsou? Mezi nejčastější patří dyslálie, koktavost, vývojová dysfázie a další.

Dyslálie

Dyslálie je jednou z nejběžnějších vad řeči, kdy dítěti nejde vyslovovat jedna nebo více hlásek, které by už měly být z hlediska věku vyvozeny. Častým příkladem je například špatná výslovnost hlásky R, která je jednou z těch, která nejčastěji přetrvává i u dospělých. Jak tedy děti R nebo jiné hlásky naučit? Vždy doporučujeme navštívit logopeda, často se totiž stává, že se rodiče snaží opravit vadnou výslovnost sami a nedochází jim, že mohou dítěti ještě více svou neznalostí uškodit. 

Na vině špatné výslovnosti mohou být nejrůznější příčiny, patří mezi ně například:

• motorická neobratnost
• defekty chrupu, přirostlá podjazyková uzdička
• genetické dispozice
• poruchy sluchu
• lehká mozková dysfunkce
• psychické obtíže a další.

Koktavost

Koktavost je jednou ze snadno rozpoznatelných vad řeči, kdy je plynulost řeči často přerušována opakováním nebo prodlužováním hlásky, slabiky či částí slova. Může být i dědičná nebo způsobena změnami, které působí i na psychiku dítěte. Důležité je říci, že se jedná o neúmyslné jevy, a tak není dobré děti na koktavost nadměrně upozorňovat nebo je za ni kárat. Pokud se u vašeho dítěte objeví koktavost, navštivte opět odborníka co nejdříve. Zároveň bychom vás chtěli upozornit na období fyziologické koktavosti, které se objevuje u dětí okolo 4. věku a je v rámci vývoje považováno za normální.

Vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie je vada řeči, která má velmi různorodý charakter a je náročnější ji diagnostikovat. Děti mají obvykle opožděný řečový vývoj. Začínají mluvit například až po třetím roce, nemluví vůbec nebo vydávají jen nesrozumitelné zvuky. Zároveň má dítě potíže s gramatickou stavbou a slova málokdy časuje nebo skloňuje. Příčinou vývojové dysfázie je ve většině případů porucha v centrálním nervovém systému a je potřeba, aby se dítěti věnoval celý tým odborníků, mezi které patří logoped, psycholog, foniatr a neurolog. Zároveň slovo “vývojová” v názvu této poruchy značí, že se jedná o problém vývoje a děti se naučí vhodně komunikovat. Většinou ale ve škole přetrvávají obtíže v podobě poruch učení.